Klient měl stavební spoření jako poměrně běžnou součást svých financí. Produkt znal už z dětství, považoval ho za bezpečný a hlavní argument pro něj byl jednoduchý: „Stát mi na něj přece přispívá.“

Peníze chtěl přibližně za šest let použít na větší výdaj. Každý měsíc proto odkládal 2 500 Kč a na začátku vložil ještě jednorázově 10 000 Kč. Na smlouvě viděl úrokovou sazbu 3 % ročně a k tomu státní podporu. Nikdy si ale nespočítal, kolik mu stavební spoření po započtení všech poplatků a zdanění úroků skutečně vydělá.

A právě to jsme udělali.

3 % na smlouvě ještě neznamenají 3% skutečné zhodnocení

Pro výpočet jsme použili skutečné parametry jeho stavebního spoření.

Klient spořil 2 500 Kč měsíčně, na začátku vložil 10 000 Kč a úroková sazba činila 3 % ročně. Jenže připsané úroky podléhají 15% srážkové dani. Čistý úrok tak odpovídal přibližně: 2,55 % ročně.

K tomu bylo potřeba započítat také náklady smlouvy. Za sjednání klient zaplatil 6 000 Kč a každý rok dalších 350 Kč za vedení účtu. Naopak každý rok získával státní podporu maximálně 1 000 Kč.

Parametr / výsledek	Hodnota	Vysvětlení
Počáteční vklad	10 000 Kč	Jednorázově vloženo při zahájení spoření
Měsíční vklad	2 500 Kč	Pravidelná měsíční platba klienta
Úroková sazba	3,00 % p.a.	Sazba uváděná na stavebním spoření
Úrok po zdanění	2,55 % p.a.	Z úroků je odečtena 15% srážková daň
Cílová částka	600 000 Kč	Nastavuje poradce a je z ní počítán poplatek za sjednání, který jde společnosti/poradci. Cílová částka by měla odpovídat reálným možnostem naspoření prostředků klienta.
Poplatek za sjednání	6 000 Kč	Jednorázově odečten v prvním roce
Vedení účtu	350 Kč ročně	Každoroční poplatek stavební spořitelně
Státní podpora	1 000 Kč	Stát přispívá 5 % z vašich čistých ročních vkladů. Strop podpory je 1 000 Kč za kalendářní rok na jedno rodné číslo.
Doba spoření	6 let	Zároveň odpovídá šestileté vázací době
Vývoj hodnoty stavebního spoření	Vývoj hodnoty stavebního spoření	Vývoj hodnoty stavebního spoření
Stav po 1. roce	34 319 Kč	V prvním roce se výrazně projeví vstupní poplatek 6 000 Kč
Stav po 2. roce	66 284 Kč	Po započtení dalších vkladů, úroku, podpory a poplatku
Stav po 3. roce	99 065 Kč	Čistá hodnota účtu na konci roku
Stav po 4. roce	132 681 Kč	Čistá hodnota účtu na konci roku
Stav po 5. roce	167 154 Kč	Čistá hodnota účtu na konci roku
Stav po 6. roce	203 506 Kč	Konečná hodnota po šesti letech
Celkový výsledek	Celkový výsledek	Celkový výsledek
Vlastní vklady klienta	190 000 Kč	10 000 Kč + 72 měsíců × 2 500 Kč
Konečná hodnota	203 506 Kč	Částka, kterou má klient po šesti letech
Čistý zisk	13 506 Kč	Rozdíl mezi konečnou hodnotou a vlastními vklady
Státní podpora za 6 let	max. 6 000 Kč	Je již zahrnuta v konečné hodnotě účtu
Efektivní roční zhodnocení	cca 1,72 % p.a.	Skutečný výsledek po zohlednění daně, poplatků a státní podpory

Klient tedy za šest let vložil 190 000 Kč a čistě získal přibližně: 13 506 Kč. Efektivní roční zhodnocení celého řešení tak v našem modelu vycházelo přibližně na: 1,72 % ročně. A právě to klienta překvapilo.

Celou dobu měl pocit, že jeho peníze vydělávají 3 % a k tomu dostává něco od státu. Ve skutečnosti ale po započtení všech parametrů vypadal výsledek podstatně jinak. Státní podpora je příjemný bonus. Sama ale nestačí. Za šest let může klient získat na státní podpoře až: 6 000 Kč.

Jenže už při uzavření smlouvy v našem případě zaplatil 6 000 Kč za sjednání. Dalších: 2 100 Kč zaplatil během šesti let za vedení účtu.

To samozřejmě neznamená, že by státní podpora neměla žádnou hodnotu. Na účtu zároveň pracují úroky a jednotlivé položky nelze jednoduše odečítat jedna proti druhé.

Ukazuje to ale jednu důležitou věc: Produkt není automaticky výhodný jen proto, že na něj přispívá stát. Rozhodující je jeho skutečný výsledek.

Na šestiletém horizontu existují i jiné možnosti

Klient nechtěl peníze na důchod za třicet let. Měl konkrétní střednědobý cíl a peníze chtěl použít přibližně za šest let. Proto jsme se podívali, jak by při stejných vkladech vypadala jiná varianta vhodná pro střednědobý horizont.

V jeho případě jsme použili investiční řešení s průměrným zhodnocením 5,5 % ročně, vycházejícím z jeho historických výsledků.

Při stejném počátečním vkladu 10 000 Kč a stejné pravidelné investici 2 500 Kč měsíčně by modelová hodnota po šesti letech činila přibližně:

Po 6 letech	Stavební spoření	Modelová investice
Vlastní vklady	190 000 Kč	190 000 Kč
Výsledná hodnota	203 506 Kč	cca 226 600Kč
Zisk / zhodnocení	13 506 Kč	cca 36 600 Kč
Rozdíl výsledku		cca +23 000 Kč

Samozřejmě nejde o dvě totožná řešení. U stavebního spoření zná klient úrokové podmínky a nepodstupuje stejné investiční riziko. U investičního řešení může hodnota během šesti let růst i klesat a 5,5 % není garantovaný výnos.

Proto se střednědobé portfolio musí nastavit podle konkrétního cíle a tolerance klienta k riziku. S blížícím se termínem, kdy bude peníze potřebovat, může zároveň dávat smysl část prostředků postupně přesouvat do konzervativnějších nástrojů.

Vyšší potenciál výnosu tedy není bez rizika. Přesto pro klienta bylo důležité vůbec zjistit, že stavební spoření není jediná možnost jen proto, že spoří šest let a stát na něj přispívá.

Stavebko už nemusí být automaticky první volba pro spoření

Stavební spoření mělo v minulosti díky kombinaci úroku a výraznější státní podpory velmi silnou pozici. Dnes už ale při čistém spoření nemusí být na střednědobém horizontu automaticky nejzajímavější variantou.

Existují i jiné nástroje, které mohou nabídnout vyšší potenciál zhodnocení, větší flexibilitu nebo kombinaci několika různých vlastností.

Proto bychom se při výběru produktu neměli ptát: „Kde dostanu státní podporu?“ Ale: „Na co peníze potřebuji, za jak dlouho je budu potřebovat a jaké řešení mi při přijatelné míře rizika dává nejlepší poměr výnosu, nákladů a dostupnosti peněz?“

Kdy může stavební spoření stále dávat smysl?

To ale neznamená, že stavební spoření nemá žádné využití. Jiná situace nastává například ve chvíli, kdy klient uvažuje o budoucím financování bydlení a stavební spoření je součástí širšího řešení se stavební spořitelnou.

Může navazovat například úvěr ze stavebního spoření nebo překlenovací úvěr, který klient využije na rekonstrukci, modernizaci nebo jiné financování bydlení.

V takovém případě ale produkt neposuzujeme jen podle toho, kolik vydělává spořicí část.

Díváme se na celé řešení: spoření → možnost financování → úrok úvěru → poplatky → podmínky → alternativy na trhu. A teprve potom rozhodujeme, jestli stavební spoření pro konkrétního klienta skutečně dává smysl.

Zpět na příběhy z praxe